O mých vílích křídlech
Má cesta zde začíná vysvětlením, proč tak usilovně chci být víla
Novinky z blogu
Zahrada zapomnění, možná spíš odpuštění
Chci vás vzít do zahrady, kde dřív rostly krásné voňavé květiny, kde dřív rostly sny a plány, nějak se to ale celé pokazilo a zahrada začala uvadat. Zahrada začala uvadat a sny přestaly být tak živé. Pojďte ale se mnou, tenhle příběh musíte zažít sami od začátku. Byla takhle jednou jedna vesnička a ta byla velmi…
Co jsi cítila, když ses na mě dívala? Ghost of yours
Když pohlédnu na všechny myšlenky a vzpomínky, které na tebe/ o tobě mám, nejsem si jistá, co přesně jsi cítila, když jsi mi koukala do tváře. V tvém pohledu byla jistě hořkost a závist, to mohu říct s jistotou, ale co víc tam bylo? Byla tam láska či nenávist? Možná ždibec obojího. Mám pocit, že…
Hlubina beznaděje
… a tak jsem padal a padal a neměl jsem úplně pocit, že ještě něco vnímám. Prostě jsem se nechal jen unášet tou propastí. Díval jsem se pod sebe. Neviděl jsem pod sebe. Neviděl jsem ani zdaleka na dno. Říkal jsem si, jak daleko tohle může zajít? Jak hluboko mohu padnout? Vzpomínal jsem, jak jsem…
Get new content delivered directly to your inbox.
Švitoření vílích křídel 